Kolem počítačů se motám už ňákej ten pátek (začátky se datujou okolo sedmý třídy základky, kdy sme měli jako povinně volitelnej předmět „Výpočetní technika“) a krom práce a serfování po těch internetech na počítači i hraju. Co se týče herního světa, nejsem všeznalej, ale prošly mi pod rukama takový tituly, jakejma sou třeba Duck Tales, Wolfenstein 3D (kerej sem asi jedinej mezi svejma vrstevníkama hrál na myši a ne na šipkách), Tyrian 2000 atp. Hry mě všeobecně docela bavěj, ty ceny už ne. Nejsem žádnej chudáček, kerej by na hry neměl, ale taky nejsem z těch, kerý by si platili předběžnej přístup nebo si kupovali supermegašupa edice. Za jednu jedinou zaprděnou hru, kerá právě vyšla, odmítám dát 50€. Vývojáři a distributoři samozřejmě musej nakrmit svoji hladovou rodinu, věčně uslintanýho bernardýna, alergickou línající kočku a párek kamerunskejch koz, kerý chovaj na střešní zahradě svý třípatrový vily, ale měli by si taky uvědomit, že hráči sou taky jen obyčejný lidi. Sám hry nakupuju výhradně ve slevách na Steamu nebo na humblebundle.com. Navíc hry vycházej plný bugů, kerý nejsou vývojáři s to odstranit před vydáním hry i přes to, že prošla alfou a uzavřenou i otevřenou betou. To je hnus. Kdo chce od hry víc, musí si přikoupit nějaký to DLC (stáhnutelnej obsah) = další peníze navíc. Zatim sem se setkal jen s jedinou hrou (na jejíž název si ne a ne vzpomenout), kerá vyšla (a to docela nedávno) za nízkou cenu, aby si ji moh pořídit téměř každej s tím, že postupem času se mírně zdražovala. Neříkám, že je to ideální, ale je to zajímavej model k nalákání zájemců.
Na druhou stranu ale doporučuju všem, aby si hry kupovali. Udržuje se tím zájem vydavatelskejch společností o českej trh a tím kupříkladu i přísun lokalizací, na kerý každej nadává, že nejsou. Navíc můžete bez problémů hrát s kamarádama a hraním online proti živým lidem se zdokonalíte líp než během hry se sebelepší AI.