<100-> #001: Hop skoč neboli hip hop

… aneb Jak se bejt lemplem snadno a rychle

Proč sem si jako první téma mejch hejtů vybral zrovna hip hop? Protože mě sere. A sere mě extrémně. Nemůžu o něm ani říct, že mi nic neříká, já o něm tvrdim, že je to sračka prvního kalibru. Jedinej hip hop, kerej můžu je francouzskej a kubánskej, proti těmhle dvěma nic nemám, ale ten zbytek je hnus vedle hnusu. Hip hop je mor. Historicky se vznik hip hopu datuje do 80. let minulýho století, kdy černoši chtěli upozornit na to, že se s nima nemá zametat. Neupozorňovali ale jenom touhle „hudbou“, ale i rasově motivovanejma vraždama bílejch. Tím pádem, kdo se nechá ovlivňovat tímhle stylem, vraždění bílejch akceptuje.

A eště víc mě serou hopskočáci jako takový. Hrajou si na něco, co rozhodně nejsou. Nejsou světový, nejsou chytrý a vůbec je nelze popsat jako lidi. Když si někdo myslí, že sežral Šalamounovo hovno, tak si s nim vytřu prdel. To se jako mám posadit na zadek z toho, že si někdo natáhne o pět čísel větší hadry? To umim taky (akorát teda nemám v takový velikosti co na sebe). A co teprve si vzít tu prďáckou čepici s kšiltem, kerej je rovnější než fakír na svým ocelovym loži a pro sichr z ní ani nevodlepit ty čupr nálepky z krámu, aby byl dotyčnej eště hustější. Celá tahle vizáž je přinejmenším k smíchu. Po vymódění je taky potřeba mít nacpanej nejlíp telefon nějakejma těma hudebníma šitama, kerý by mohly směle kandidovat na Zlatýho Davida. Telefon je totiž lepší volba než empétrojka, protože tu nejde strčit do kapsy a mít ji puštěnou na plný koule, aby všem těm lůzrům na ulici ukázali, že voni sou ty páni světa. Pak je potřeba k tomu přidat eště sérii posunků a různejch pohybů podobnejch obrně a máte hopskočáka jak vymalovanýho. Navíc hromada těchhle spratků ani neví, jak rodiče musej makat, aby měli všechny ty svoje stylový propriety. Neuvědomujou si vůbec hodnotu peněz, jen přijdou a rodiče dávejte. Nikdo z nich nepřemejšlí o nějaký brigádě, a když, tak aby se u toho moc nepředřeli, páč by pak neměli dost energie na svoji nemístnou zábavu.

Jak vidíte, není těžký stát se velkým tvrdým gangstou. Promiňte, ubohým trapným blbečkem, co je rád, že se bez pomoci nají.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *