TOILET FLOWER

… aneb Květina do každý rodiny

To bylo tak, že sem se odpoledne jednoho krásnýho dne (konkrétně to bylo tohle úterý – 11.8.) odebral do údolí sténajících, pohodlně usadil řiť na tu díru, co snese (skoro) všechno, otevřel srpnovej MAXIM a – no nebudu to nijak zaobalovat do úhledný škatule obalený celofánem a ovázaný obrovskou načechranou puntíkovanou pentlej – prostě sral. Bylo to divoký, proto si detaily radši nechám pro sebe. K mýmu ne zas tak velkýmu překvapení sem po delší době musel absolvovat pohyb popisovanej slovy „ohnout se pro štětku“. Najednou zásek a čumim jak husa do flašky. Štětka tam samozřejmě byla, to na co sem v neskrejvaným úžasu civěl, byla mrňavá kytička plazící se ze štětin. Nechal sem zbytek hovna zbytkem hovna, voplách pazoury a došel si pro foťák. Nafotil sem to, odnes foťák a šel pak zakvedlat štětkou v míse. K fotkám sem se dostal až včera s tim, že z nich něco zpotvořim. A vylezlo z toho todle:

Druhej den ráno po nálezu tam kytka eště byla a odpoledne už ne. Holt přišla asi zase doba, kdy se i spolubydlící musí rejpat štětkou v hajzlu. To ale nebudu rozebírat, je to jeho věc. Stačí, že se na tohle ožehavý téma rozepisuju o sobě.

P.S.: Kdo to dočet až sem a nějakým záhadným způsobem ho předešlý řádky iritujou, má prostě smůlu. S tim já teď nenadělám nic. Nikoho sem nenutil, aby je čet…

Verbální impotence

Je to na dvě věci. Ten broumovskej report snad nikdy nedopíšu nebo co? Už mě nenapdá jak to napsat. V tuhle chvíli mám napsanou půlku. Statistika: 2 stránky, 17 odstavců, 87 řádků, 1302 slov, 7256 znaků (před korekcej). Navíc se k tomu nějako nemůžu dohrabat, i když by to stálo za to. A nemůžu si stěžovat na to, že bych třeba neměl čas. Času mám tolik, že občas ani nevim co s nim. Třeba teď. Tma jak v prdeli, hodin jak na kostele, ale milostpán zase nic. Von taky momentálně docela nesouvisle přemejšlí totiž. Bo… No, a teď díky uploadování fotky sem zapomněl, co sem to chtěl napsat. Slov na „bo“ zas tak moc neni, jenže mi nevypadlo jen to slovo, ale celá myšlenka. Kašlu na to.

Mám taky nějako moc ikon na ploše, kurnik. Proč nemaj ikspéčka taky čtyři plochy, jako má Mint?! 67,647.  Tak velkým pokrytím v procentech se chluběj ikony na mý ploše. 115 z celkovýho počtu 170 ikon při výchozí velikosti ikony a rozlišení 1280×800.

Kdekoho napadne, že takovádle plocha musí bejt dílem šílenýho malíře. Větší darda přijde po kliknutí na nabídku Programy ve Startu. Tam si teď momentálně hoví 121 položek ve třech sloupcích a čtvrtým jen tak mírně načatým.

No nic, dost bylo slov. Syčej mi tu hadi, tak je du uspat. Voni bejvaj toudle dobou někdy nervní…

Krizovka

… aneb – teď žádný aneb nebude

Něco bych sem napsal, ale když vono na to neni čas. Ale další článek by to měl mírně vynahradit. Ten snad nějak po vejkendu…

Sedm portů

… aneb Kterak zaplakal USB hub

Tak je to to tady. Na začátku bylo slovo nebo spíš dvě: „TŘI PORTY“. Tři USB porty na mým noťasu. A to začalo bejt žalostně málo už od začátku, kdy sem spolu s noťasem kupoval krysu a měl čtyřicetigigovej disk a stodvacetiosmimegovou flashku, což optimálně zabralo 2/3 použitelnejch portů (málokdy sem potřeboval mít připojený obojí). Netrvalo dlouho a začal sem uvažovat o hubu, na kterej taky posléze došlo (sedmiportovej D-Link), protože mě nebavilo přemejšlet co vypojit, když sem chtěl zrovna připojit něco jinýho. Časem se totiž ke kryse, disku a flashce přidal druhej disk (80GB z noťasu, kterej sem nahradil 320GB), tiskárna, čtečka paměťovejch karet, zvukovka (5.1 – jinou bych si USB neplejtval), klávesnice a tablet. To už sem měl standardně obsazenejch šest portů (krysa, čtečka, tiskárna, zvukovka, klávesnice, tablet). Mezitím přibyl eště 1TB disk, kterej je trvale připojenej na USB noťasu a ne na hub. Dneska sem tomu dal korunu, když poslední volnou pozici hubu obsadila USB lampička. Přecejen je to trochu lepší, než čumákovat na klávesnici chabě osvětlenou displejem nebo použít podsvětlenou klávesnici položenou na klávesnici noťasu (eště sem nezkoušel).

Takže jak sem na tom teď? Tři porty na noťasu. Na jednom je 1TB disk, na jednom plně obsazenej sedmiportovej hub a jeden mi zbejvá. A teď položme se na otázku: HUB nebo neHUB? To je oč tu běží…

Weekend report #14

… aneb Hlavně se nepředřít

Tenhle vejkend byl tak trochu odpočinkovej. Bylo to kvůli tomu, že se nám jedna aparatura rozhodla stávkovat a tak nám nezbylo nic jinýho, než hlídat zbytek baráku, kterej nejel. V sobotu byl nehoráznej pečák a eště k tomu sme dělali venku. Malovali sme sloupy a ochoz u jednoho zásobníku, aby to vypadalo krásně. V neděli sme dodělávali zbytek ze soboty a eště uklízeli, aby se jim to tam v pondělí líbilo.

Weekend report #13

… aneb Kterak fotografa počasí zradilo

Po měsíci sem zase měl jeden z těch dlouhejch volnejch vejkendů (volno od pátka do pondělka, kdy du na noční). Předpokládal sem, že by mohlo bejt venku nějak slušně a budu moct jít zase fotit. Prostě sbalit foťák (případně i stativ) a někam vypadnout. Ale počasí mě vyšplejchlo. Trochu rozumně bylo v sobotu ráno, kdyby ale nebyla venku kosa. Tak sem kejsnul u noťasu a zabejval se věcma okolo blogu. Hledal sem nějaký plavný pluginy do WordPressu a koumal jeho propojení profilem na Facebooku. Stejně sem nic nepořešil, protože webzdarma.cz podporuje PHP 4.3.4, což je v dnešní době trochu na houby, když všichni okolo maj na serverech pětku (Facebook nevyjímaje).