Sedm portů

… aneb Kterak zaplakal USB hub

Tak je to to tady. Na začátku bylo slovo nebo spíš dvě: „TŘI PORTY“. Tři USB porty na mým noťasu. A to začalo bejt žalostně málo už od začátku, kdy sem spolu s noťasem kupoval krysu a měl čtyřicetigigovej disk a stodvacetiosmimegovou flashku, což optimálně zabralo 2/3 použitelnejch portů (málokdy sem potřeboval mít připojený obojí). Netrvalo dlouho a začal sem uvažovat o hubu, na kterej taky posléze došlo (sedmiportovej D-Link), protože mě nebavilo přemejšlet co vypojit, když sem chtěl zrovna připojit něco jinýho. Časem se totiž ke kryse, disku a flashce přidal druhej disk (80GB z noťasu, kterej sem nahradil 320GB), tiskárna, čtečka paměťovejch karet, zvukovka (5.1 – jinou bych si USB neplejtval), klávesnice a tablet. To už sem měl standardně obsazenejch šest portů (krysa, čtečka, tiskárna, zvukovka, klávesnice, tablet). Mezitím přibyl eště 1TB disk, kterej je trvale připojenej na USB noťasu a ne na hub. Dneska sem tomu dal korunu, když poslední volnou pozici hubu obsadila USB lampička. Přecejen je to trochu lepší, než čumákovat na klávesnici chabě osvětlenou displejem nebo použít podsvětlenou klávesnici položenou na klávesnici noťasu (eště sem nezkoušel).

Takže jak sem na tom teď? Tři porty na noťasu. Na jednom je 1TB disk, na jednom plně obsazenej sedmiportovej hub a jeden mi zbejvá. A teď položme se na otázku: HUB nebo neHUB? To je oč tu běží…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *