Ale zas to není po ňákejch pomalu dvou letech. Furt přemejšlim, že něco napíšu. Pak si řikám, že na to prdim, že to není dost dlouhý. Proč bych ale měl pořád psát něco zdlouhavýho, u čeho třeba zaboříte ksicht do klávesnice. Tudíž dneska to vezmu hopem.
Novej rok neřešim. Jako každej rok. Jen mě serou ty retardi s ohňostrojema. Bordel dva měsíce v kuse kvůli jednomu Silvestru. Z toho já už vyrost, a to sem si před lety míchal slože sám. Taky na to mám doživotní památku v podobě oboustrannýho tinitu.
Narozeniny taky neřešim. Jako každej rok. Zas mi je o rok víc, než touhle dobou loni. Ale zase se pár lidí chytlo na moje „internetový“ narozeniny, takže to funguje jako každej rok. Akorát u jedný kamarádky mě to mrzí a připadal sem si jako největší prolhanec. Snad vysvětlení pochopila, i když to bylo jen přes ten praštěnej fb.
Ha, sociální sítě. Fb stojí furt za prd. Ale je to nutnost, protože ho potřebuju k práci. Zato takovej Twitter, to je něco jinýho. Tam už si nepřipadám tak asociálně, jako tomu bylo dřív. Dokonce se odvažuju kráčet po tenkým ledě a sem tam někomu něco osrdíčkuju (hvězdička na tohle byla lepší – měla hlubší význam), retweetnu, nebo dokonce odpovim a lidi na mě reagujou. Co může někomu přijít divný je to, že mu ode mě přijde upozornění v temný noci. Třeba už si na to lidi zvykli, že sem právě já to pako, kerý má posunutej denní režim. Na Google+ sem převážně pasivní s občasnou aktivitou ve formě +1. Pak mám taky účet na Discordu, takže kdybyste měli neutuchající potřebu mě kontaktovat přes něj, můžete si vyžádat invite na můj server, sem tam prakticky furt.
Taky sem si objednal pár knížek. Papírovejch. První čtu už asi dva měsíce, pořád se k tomu čtení musim dokopávat. Rozhodně to neni tim, že by ta knížka byla špatná, to jenom já tak nesvědomitě přistupuju ke čtení. Stejně tak nesvědomitě přistupuju i k omalovánkám. Antistresovejm. Asi neprožívám ten správnej stres, od kerýho bych se měl odreagovávat kreslením. A to mám obrázků i pastelek jak za dobrejch časů.
A taky sem si dlouho nevolal přes Skype s kamarádkou, to se musí napravit. (Jestli to čteš, tak bysme se měli oba zastydět a něco s tim udělat. Třeba tenhle tejden. 😉 )