Omezování fotografa

… aneb Fotografové nejsou v Lázních Bohdanči vítaní

Včera sem se rozhod, že si půjdu vyzkoušet (pro mě) novej styl focení. Light graffiti mě docela výrazně oslovilo, tak sem vzal foťák, stativ a svítidla, co sem měl zrovna po ruce a šel experimentovat. Chvíli si tak tu novotu zkoušim, když vtom se (zhruba ve 22:40) vyřítil z křižovatky Řehořův pobočník v Chrysleru a hned začal vyšetřovat, co že to tam vlastně dělám. Když sem mu řek, že fotim, začal mě legitimovat. Já sem ale u sebe neměl doklady (předpokládal sem, že je nebudu potřebovat), tak začal výslech kdo sem, kde sem se tady vzal, proč tady fotim, co fotim… Pak zalez do auta a ověřoval si moji totožnost. Po chvíli vylez a vysvětloval mi, že mám mít doklady u sebe, že přijel na udání (což je pěkná krávovina – projížděl okolo, neměl do čeho rejpnout, tak se pustil do mě, když sem byl po ruce u silnice), pak že mě sebere a odveze na focení, aby si mě prověřil podle fotky z databáze. Eště mi chtěl dát dejchnout, tak sem ho k tomu s klidným svědomím vyzval (upustil od toho). Vyptával se, jestli sem nepožil nějakou návykovou látku, tak sem mu stručně vysvětlil, že jediný, co by mi moh dokázat, je tabák a vyndal sem z kapsy krabičku startek. Pak mi pan veřejný činitel přikázal, abych si sbalil foťák a došel si pro doklady, jestli chci fotit dál (logika jak bejk). Tak sem s pro ně došel a mazal fotit dál. Naštěstí už sem žádnýho fízla nepotkal.

Započato: 8. 4. 2009
Editováno: 16. 4. 2009

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *