Weekend report #3

Tenhle vejkend bych hodnotil jako docela vydařenej. V pátek sem měl pětadvacátý vyklubaniny. Ale to sem přesel jako každej rok – nejsem z těch, co by dělali nějaký megalomanský akce, na kerejch se musí každej povinně vykalit, jinak si zaplatí útratu sám. Prostě když si někdo vzpomene, potěší to, ale to je asi tak všechno.
V sobotu byl jeden z nejočekávanějších dnů v roce, protože a jelikož se na 17. ledna naplánoval sraz ze střední (to mě přivádí na myšlenku, proč se s lidma ze střední dá domluvit sraz, ale se třídou ze základky ne). Akce to byla povedená. Vybranýmu zařízení (pardubická restaurace Austria ve Smilově ulici) nemám co vytknout. Nabídka byla docela pestrá a ceny odpovídající. Akorát jídla připravovaný z hovězího masa byly řádově o stovku dražší. Na co si kdo v lístku ukázal, to taky dostal. Žízeň sem zaháněl plzeňskou dvanáctkou, a hladovýmu žaludku sem dopřál smaženej sejrovej čtyřboj (eidam, niva, hermelín a mozzarella) s kroketama a farmářským dresingem (můžu jen dodat, že sem se příjemně přežral). Účast byla hojná, sešlo se nás ze zhruba pětatřiceti (počet se během těch čtyř let na střední měnil) asi dvacet, což se dá považovat za úspěch. Kolem půl dvanáctý sme provedli hromadnej přesun do Třistadesítky, kerá je o kus dál. Tam nebylo dostatek volnejch míst, tak sme šli do bejvalýho Switche. To byla kámošova hospoda, ve kerý sme prožívali pár let večery našeho studentskýho života na vejšce. Pak ji nakonec pustil a majitelé se tam pak střídali jak fusekle. Teď to maj v režii Větnamci. Tam se atmosféra postupně uvolňovala, až by se dalo říct, že se nakonec zvrhla. Po čtvrtý hodině ranní sme se odebrali do svých doupat se zastávkou u Negra (fastfood na třídě Míru). Když sme zjistili, že tam nepochodíme, šli sme do jednoho nonstopu na třídě, kde mívaj aspoň obyčejný hambáče, nabrali tam jídlo a šli na prasečák do Bohdanče.
Jediná špatná věc, kerá se týče srazu, byla nepřítomnost naší třídní. Zrovna totiž probíhal na střední lyžák, kerýho se díky třídnictví účastnila.